1. Děj dokončený před určitým okamžikem v minulosti

Předminulý čas se používá pro děj, který se odehrál před jiným dějem nebo událostí v minulosti. Může také vyjadřovat událost, která se stala do určeného okamžiku v minulosti.

• I had never seen such a city before I visited Prague.
• Nikdy předtím jsem neviděl takové pěkné město, než jsem navštívil Prahu.
• Had you ever visited Paris before your trip in 2004?
• Navštívili jste někdy Paříž před vaší cestou v roce 2004?
• Yes, I had been to Paris once before in 1999.
• Ano, byl jsem předtím jednou v Paříži v roce 1999.

2. Děj ve vývoji v určitém okamžiku v minulosti

Předminulý prostý čas používáme u neprůběhových sloves pro děj, který začal v minulosti a trval až do určité minulé události Nahrazujeme jím předminulý průběhový čas u sloves, která v se v průběhovém čase obvykle nevyskytují (např. "to have", "to be").

• We had had that car for 15 years before it broke down.
• Měli jsme to auto už 15 let, než se porouchalo.
• By the time Martin finished his university degree, he had been in London for more than seven years.
• V okamžiku, kdy Martin dokončil svá univerzitní studia, žil již v Londýně více než sedm let.

Ačkoliv toto použití předminulého času je obecně omezeno na neprůběhová slovesa a neprůběhové významy smíšených sloves, slova „live“, „work“, „teach“ a „study“ někdy také takto používáme, i když jsou průběhová (tzn. mohou se vyskytovat v průběhovém čase).